Životní a existenční minimum

Definice životního a existenčního minima

  • Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
  • Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
  • Životní ani existenční minimum není sociální dávkou!

Právní úprava

  • Životní a existenční minimum, včetně aktuálně platných částek, upravuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

Jaké je využití životního a existenčního minima?

  • Hlavní využití životního minima je v zákoně č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, kde se uplatňuje při stanovení nároku na jednotlivé složky dávky a spolu s existenčním minimem vstupuje do výpočtu její výše. Dále se využívá v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, při poskytování mimořádné okamžité pomoci, kde ovlivňuje posouzení nároku nebo maximální výši dávky. V zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, životní minimum slouží k posuzování nároku na porodné.
  • Další využití má životní minimum například v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, zejména při stanovení výše příspěvku při pěstounské péči, nebo v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jako kritérium nároku na zvýšení příspěvku na péči ve stanovených případech.
  • Využívá se také v soudní praxi při rozhodování o výživném, při exekucích pro určení nezabavitelné částky apod.

Náklady na bydlení

  • Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení.
  • Pomoc s úhradou nákladů na bydlení je poskytována v rámci dávky státní sociální pomoci.

Částky životního minima v Kč za měsíc

pro jednotlivce 5 500
pro první osobu v domácnosti 5 000
pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem 3 750
pro nezaopatřené dítě ve věku
do 6 let 2 480
od 6 do 15 let 3 050
od 15 do 26 let (nezaopatřené) 3 490

Životní minimum domácnosti je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Částka existenčního minima v Kč za měsíc

existenční minimum 3 130

Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc

jednotlivec 5 500
2 dospělí 5 000 + 3 750 = 8 750
1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let 5 000 + 2 480 = 7 480
2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let 5 000 + 3 750 + 2 480 = 11 230
2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let 5 000 + 3 750 + 3 050 + 3 490 = 15 290
2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let 5 000 + 3 750 + 2 480 + 3 050 + 3 490 = 17 770

Společně posuzované osoby

  • rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
  • manželé nebo partneři,
  • rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
  • jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

Započitatelné příjmy

S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou zejména:

  • jednorázových sociálních dávek,
  • dávky státní sociální pomoci,
  • příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,
  • náhrady škody, náhrady nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,
  • peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
  • sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
  • podpory a příspěvku z prostředků fundace a spolku,
  • stipendií,
  • příjmů ze závislé činnosti nezaopatřeného dítěte,
  • příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nezaopatřených dětí v průběhu prázdninových měsíců, července a srpna,
  • odměn za darování krve, tkání, buněk nebo orgánů,
  • daňového bonusu,
  • příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),
  • části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,
  • příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku,
  • zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa,
  • příjmu plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí.

Valorizace životního a existenčního minima

  • Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády.
  • Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň.
  • Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima v pravidelném termínu od 1. ledna podle skutečného vývoje příslušných spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby ve stanoveném rozhodném období činí alespoň 5 %.
  • Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.