Vláda schválila novelu zákona o zaměstnanosti, která má zlepšit podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zjednodušit administrativu zaměstnavatelům. Hlavními změnami jsou zvýšení maximálního ročního příspěvku na provozní náklady ze 48 na 90 tisíc korun, změna označení chráněného trhu práce na podporovaný trh práce a pružnější podmínky pro vytváření pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Novela také upravuje pravidla pro integrační sociální podniky a zpřesňuje pravidla kontroly a využívání veřejných prostředků. Účinnost se předpokládá od 1. dubna 2027.
„Chceme, aby lidé se zdravotním postižením měli co nejlepší podmínky pro pracovní uplatnění a aby se zaměstnavatelům vyplatilo vytvářet a udržovat pro ně pracovní místa. Proto zvyšujeme příspěvek na provozní náklady a odstraňujeme zbytečnou administrativu. Současně nastavujeme jasnější pravidla, aby veřejné prostředky směřovaly tam, kde skutečně pomáhají. Naším cílem je stabilní, srozumitelný a předvídatelný systém podpory zaměstnávání lidí se zdravotním postižením,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Podporovaný trh práce lépe vystihuje účel systému
Součástí novely je přejmenování „chráněného trhu práce“ na „podporovaný trh práce“. Nové označení lépe vystihuje účel systému, kterým je podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zaměstnavatelů, kteří pro ně vytvářejí vhodné pracovní podmínky. Samotné podmínky pro uznání zaměstnavatelů Úřadem práce ČR ani poskytování příspěvků se nemění.
Pružnější podmínky pro vytváření pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením
Novela upravuje podmínky pro zřizování pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Dosavadní povinná doba obsazení pracovního místa se zkracuje ze tří let na 12 až 24 měsíců, podle dohody zaměstnavatele s Úřadem práce ČR. Změna umožní zaměstnavatelům pružněji reagovat na aktuální potřeby trhu práce.
Současně se na polovinu snižuje maximální výše příspěvku na zřízení pracovního místa. Nově bude možné poskytnout nejvýše čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři čtvrtletí předchozího roku, u osob s těžším zdravotním postižením šestinásobek. Ruší se také zvýšené limity při zřízení deseti a více pracovních míst.
Změna vychází ze zkušeností Úřadu práce ČR, podle kterých dosavadní zákonná maxima výrazně převyšují skutečně poskytovanou podporu. V letech 2024 a 2025 bylo s využitím příspěvku vytvořeno 125 pracovních míst s průměrnou podporou přibližně 69 450 Kč na jedno místo. Nové limity tak mají lépe odpovídat dosavadní praxi.
Příspěvek na provozní náklady vzroste až na 90 tisíc korun ročně
Významnou změnou je zvýšení maximálního příspěvku na provozní náklady spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením ze 48 000 na 90 000 Kč ročně na jednu osobu. Maximální výše tohoto příspěvku nebyla od roku 2012 valorizována a již neodpovídá současným nákladům spojeným se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením.
Příspěvek bude možné využít například na zajištění provozního asistenta, dopravu zaměstnanců či materiálu nebo přizpůsobení provozovny. Podmínkou je, aby šlo o zvýšené náklady nezbytné pro výkon práce osob se zdravotním postižením. Výčet uznatelných nákladů bude nově stanoven přímo v zákoně o zaměstnanosti, nikoli pouze v prováděcí vyhlášce.
Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením se zvýší o 2 500 korun
Vláda prostřednictvím nařízení zvýší maximální výši mzdového příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na podporovaném trhu práce o 2 500 korun měsíčně, tedy o stejnou částku, o jakou od 1. ledna 2027 vzroste minimální mzda. Maximální výše příspěvku se tak zvýší ze současných 18 600 korun na 21 100 korun měsíčně. Cílem je kompenzovat zaměstnavatelům zvýšené mzdové náklady spojené s růstem minimální mzdy.
Méně administrativy při žádostech o příspěvky
Novela také zjednodušuje žádosti o zvýšení příspěvku na další náklady spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením na podporovaném trhu práce. Místo dokládání jednotlivých nákladů bude nově stačit čestné prohlášení zaměstnavatele o jejich vzniku a druhu. Cílem je snížit administrativní zátěž a urychlit vyřizování žádostí.
Oprávněnost uplatněných nákladů bude Úřad práce ČR ověřovat následně v rámci kontrolní činnosti. Zaměstnavatel bude povinen doložit, že náklady uvedené v čestném prohlášení skutečně vznikly, souvisely se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a byly uhrazeny. V případě neoprávněně poskytnuté podpory bude možné požadovat její vrácení.
Současně se snižuje maximální limit zvýšení příspěvku na další náklady z 0,8násobku na 0,4násobek součtu příslušných mzdových příspěvků za kalendářní čtvrtletí. Změna vychází z dosavadní praxe, podle které původní limit neodpovídá skutečnému rozsahu čerpané podpory. Pro roky 2027 až 2030 se zavádí přechodné období, během kterého si zaměstnavatelé budou moci pro každý rok zvolit, zda využijí dosavadní, nebo nová pravidla pro zvýšení příspěvku na další náklady.
Přesnější pravidla pro poskytování příspěvků a zabránění duplicitnímu financování
Novela zpřesňuje pravidla pro poskytování paušálního příspěvku 1 000 Kč měsíčně na náklady spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Nově bude vyplacení paušální částky podmíněno tím, že zaměstnavatel na daného zaměstnance čerpal příspěvek alespoň za jeden odpracovaný den v příslušném kalendářním čtvrtletí. Dosud bylo možné paušální částku poskytnout i za zaměstnance, na kterého nebyl v daném kalendářním čtvrtletí poskytnut příspěvek za žádný odpracovaný den. Cílem je lépe navázat podporu na skutečně vznikající náklady.
Současně nebude možné na téhož zaměstnance čerpat příspěvek na zřízení pracovního místa a příspěvek na podporu zaměstnávání na podporovaném trhu práce. Změna má zabránit souběžnému financování téhož zaměstnance z těchto dvou forem podpory.
Jednodušší pravidla pro integrační sociální podniky
Novela také upravuje fungování integračních sociálních podniků, které pomáhají osobám se specifickými potřebami se získáním zaměstnání a začleněním se na trh práce. Hlavní změnou je zavedení fondu reinvestice zisku jako alternativy k dosavadnímu integračnímu fondu. Podniky si budou moci zvolit jeden z těchto fondů, přičemž svou volbu nebudou moci po dobu trvání statusu měnit.
U stávajícího integračního fondu se snižuje požadovaný minimální podíl z dosavadních 5, 10 a 15 % na 3, 6 a 9 % vlastního kapitálu, a to podle doby od získání statusu integračního sociálního podniku. Nový fond reinvestice zisku nebude tvořen podílem vlastního kapitálu. Do obou fondů však podniky budou povinny přidělovat alespoň 50 % zisku běžného účetního období. Prostředky budou nadále určeny na integrační činnosti, například vzdělávání osob se specifickými potřebami, poradenství, rozvoj jejich pracovních dovedností nebo přizpůsobení pracovišť. Podniky, které si zvolí fond reinvestice zisku, nebudou moci žádat o příspěvky podle zákona o integračním sociálním podniku.
Cílem změn je snížit administrativní a účetní zátěž, zjednodušit hospodaření integračních sociálních podniků a umožnit jim využívat část zisku tak, aby to lépe odpovídalo reálným ekonomickým podmínkám.
Jasnější pravidla pro nakládání s prostředky integračních sociálních podniků
Novela zpřesňuje pravidla pro nakládání s aktivy odpovídající integračnímu fondu nebo fondu reinvestice zisku při zrušení či zániku statusu integračního sociálního podniku. Pokud podnik nadále vykonává soustavnou hospodářskou činnost, musí výše uvedená aktiva fondů nadále využívat k integračním účelům. Pokud činnost ukončí, musí příslušná aktiva do 30 dnů převést jinému integračnímu sociálnímu podniku, případně následně státu. MPSV bude moci dodržování těchto povinností kontrolovat i po zrušení či zániku statusu a za jejich porušení uložit pokutu až 200 000 Kč.
Novela zároveň zavádí pětiletou lhůtu pro vydání rozhodnutí o vrácení neoprávněně poskytnutých příspěvků podle zákona o integračním sociálním podniku. Cílem je vymezení jednoznačného časového rámce pro posílení právní jistoty jak integračních sociálních podniků jako příjemců těchto příspěvků, tak i krajských poboček úřadu práce.