Vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který evropskou směrnici o transparentnosti odměňování převádí do českého práva v co nejúspornější podobě a oproti znění vyjednanému předchozí vládou zmírňuje míru nové regulace pro zaměstnavatele. Novela má zaměstnancům usnadnit přístup k informacím o odměňování a pomoci odhalovat a napravovat neodůvodněné rozdíly v odměnách žen a mužů. Nové povinnosti budou odstupňované podle velikosti zaměstnavatele – pravidelný reporting se bude týkat pouze zaměstnavatelů se 100 a více zaměstnanci.
„Stejná odměna za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty je základním principem, který v českém právu platí už dnes. Novela nezavádí nový princip, ale dává zaměstnancům i kontrolním orgánům lepší nástroje, jak dodržování tohoto práva ověřit a případné neodůvodněné rozdíly napravit. Směrnici, jejíž podobu vyjednala předchozí vláda, jsme se zároveň snažili převést do českého práva co nejúsporněji a zmírnit tak míru nové regulace, která z ní pro zaměstnavatele vyplývá. Dbali jsme přitom na to, aby nové povinnosti byly přiměřené a zbytečně nezatěžovaly zejména menší zaměstnavatele,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Větší transparentnost už při náboru
Jednou ze změn bude větší transparentnost už při náboru. Zaměstnavatel bude muset uchazeče před uzavřením pracovního vztahu prokazatelně informovat o minimální výši odměny a dalších peněžitých či nepeněžitých plněních. Tuto povinnost bude moci splnit například uvedením informace přímo v pracovním inzerátu, v průběhu výběrového řízení nebo při podpisu smlouvy, nejpozději však před vznikem pracovního vztahu. Zároveň se nebude moci uchazeče dotazovat na jeho předchozí mzdu, plat nebo odměnu. Pravidla se budou vztahovat také na dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.
Jasná a nediskriminační pravidla odměňování
Zaměstnavatelé budou rovněž povinni vytvořit a udržovat transparentní a nediskriminační systém odměňování, který umožní zajistit stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Systém bude mít zdokumentovanou podobu a bude stanoven ve vnitřním předpisu nebo sjednán v kolektivní smlouvě. Bude obsahovat zejména vymezení skupin prací stejné hodnoty, zařazení zaměstnanců do těchto skupin a pravidla pro stanovení odměny.
Při hodnocení práce se bude vycházet z objektivních kritérií, například složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce a pracovních podmínek. Zohlednit bude možné také dovednosti potřebné k výkonu konkrétní práce, včetně schopnosti řešit problémy, zvládat stres nebo koordinovat práci s dalšími lidmi.
Zaměstnanci získají lepší přístup k informacím
Významně se rozšíří právo zaměstnanců na informace. Zaměstnanec bude moci písemně požádat o informace o své vlastní odměně a o průměrné odměně zaměstnanců vykonávajících práci ve stejné skupině prací, rozdělené podle pohlaví. Zaměstnavatel bude muset odpovědět do dvou měsíců.
Nejméně jednou ročně bude zároveň své zaměstnance informovat o tom, že toto právo mají a jak jej mohou využít. Zachována přitom zůstane ochrana soukromí ostatních zaměstnanců.
Reporting se bude týkat pouze větších zaměstnavatelů
Pravidelný reporting rozdílů v odměňování se bude týkat pouze zaměstnavatelů se 100 a více zaměstnanci. Zaměstnavatelé s nejméně 250 zaměstnanci budou reportovat každoročně, zaměstnavatelé se 100 až 249 zaměstnanci jednou za tři roky. První reporting začne v roce 2028 u zaměstnavatelů se 150 a více zaměstnanci, u zaměstnavatelů se 100 až 149 zaměstnanci pak v roce 2031.
Pro omezení administrativní zátěže se při monitorování využijí také údaje, které již stát získává prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ). MPSV bude jako monitorovací orgán zpracovávat údaje o rozdílech v odměňování a zveřejňovat pouze anonymizované souhrnné informace, které umožní sledovat situaci například podle velikosti zaměstnavatelů, odvětví nebo jednotlivých krajů.
Pětiprocentní rozdíl automaticky neznamená porušení zákona
Samotný rozdíl mezi průměrnou odměnou žen a mužů automaticky neznamená porušení zákona. Podrobné posouzení odměňování bude zaměstnavatel povinen provést pouze tehdy, pokud se v některé skupině prací objeví rozdíl v průměrné hodinové odměně žen a mužů nejméně 5 %, tento rozdíl nebude možné vysvětlit objektivními a nediskriminačními důvody a zaměstnavatel jej do šesti měsíců nenapraví. Objektivním důvodem mohou být například rozdílné pracovní podmínky, pracovní výkonnost nebo výsledky práce.
Pokud budou tyto podmínky splněny, zaměstnavatel provede podrobnější analýzu příčin rozdílů, posoudí svůj systém odměňování a přijme opatření k odstranění neodůvodněných rozdílů. Posouzení bude zároveň projednáno se zástupci zaměstnanců. Smyslem je umožnit nápravu především přímo na úrovni zaměstnavatele.
Lepší vymahatelnost práva na rovné odměňování
Novela posílí také možnosti zaměstnanců domáhat se svých práv. V diskriminačních sporech je budou moci zastupovat odborové organizace a nově také veřejný ochránce práv.