Vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který převádí do českého práva evropskou směrnici o platformové práci. Nová úprava má přinést větší právní jistotu při určování toho, zda je člověk zaměstnancem, nebo skutečně podniká jako OSVČ. Současně stanoví pravidla pro používání algoritmů při řízení práce a posílí právo pracovníků na informace a zavede povinnost lidského přezkumu důležitých automatizovaných rozhodnutí. Cílem MPSV je přitom zachovat flexibilitu, která je pro platformovou práci charakteristická.
„Platformová práce je běžnou součástí moderní ekonomiky a její velkou výhodou je flexibilita. Tu nechceme rušit. Potřebujeme ale jasně rozlišit mezi člověkem, který skutečně samostatně podniká, a situací, kdy je někdo fakticky řízen jako zaměstnanec, jen je jeho vztah formálně nastaven jinak. Současně chceme, aby o zásadních věcech nerozhodoval bez možnosti přezkumu pouze algoritmus. Při převodu evropské směrnice do českého práva jsme proto šli cestou minimalistické transpozice, abychom splnili evropské požadavky, ale zároveň platformy zbytečně administrativně nezatěžovali,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO)
Koho se nová pravidla budou týkat
Návrh vznikal za účasti dalších resortů, Úřadu pro ochranu osobních údajů, inspekce práce, odborových organizací i zástupců zaměstnavatelů. Nově vymezuje digitální pracovní platformu, platformovou práci, platformového pracovníka, zaměstnance platformy, zprostředkovatele i automatizované monitorovací a rozhodovací systémy.
Za digitální pracovní platformu se bude považovat služba poskytovaná alespoň zčásti prostřednictvím webu nebo mobilní aplikace, která na žádost zákazníka organizuje práci lidí za úplatu a využívá při tom automatizované systémy. Podstatné je, že platforma má faktický vliv na podmínky práce – například na to, kdo, kdy, kde nebo jakým způsobem práci vykoná. Pouhé technické propojení zákazníka s poskytovatelem služby bez takového vlivu za platformovou práci považováno nebude.
Mezi typické digitální pracovní platformy bude patřit např. Uber, Bolt, nebo Wolt. Naopak služby jako Airbnb, Vinted, eBay nebo BlaBlaCar do této kategorie nespadají, pokud jejich hlavním účelem je sdílení majetku, přeprodej zboží nebo pouze zprostředkování kontaktu mezi uživateli. Úprava se nebude vztahovat ani na služby organizující dobrovolnickou činnost.
Zákon se přitom bude vztahovat na platformovou práci vykonávanou na území České republiky bez ohledu na to, zda má samotná platforma sídlo v České republice, nebo v zahraničí.
Domněnka pracovního vztahu neznamená automatický konec OSVČ
Jednou z hlavních změn je vyvratitelná právní domněnka pracovněprávního vztahu. Má usnadnit správné určení postavení pracovníka v situacích, kdy skutečný způsob výkonu jeho činnosti nasvědčuje tomu, že jde o závislou práci.
Neznamená to automatické převedení kurýrů, řidičů nebo jiných platformových pracovníků z OSVČ na zaměstnance. Platforma nebo zprostředkovatel budou moci domněnku vyvrátit prokázáním, že konkrétní vztah znaky závislé práce nesplňuje.
Při posuzování bude rozhodující především skutečný způsob výkonu práce, nikoliv pouze formální označení smlouvy. V návaznosti na návrh zákona se proto zároveň zpřesňuje obecná definice závislé práce v zákoníku práce. Posuzovat se bude například to, kdo práci organizuje a kontroluje, zda člověk pracuje podle pokynů zaměstnavatele nebo zda mu zaměstnavatel určuje pracovní dobu. Tato změna se bude vztahovat na všechny subjekty působící na trhu práce, nikoliv pouze na digitální platformy.
Návrh přitom zachovává prostor pro skutečné podnikání. Pokud si člověk svobodně rozhoduje, zda, kdy a jak dlouho bude pracovat, nemá stanoven minimální počet hodin a může svou činnost kdykoliv přerušit, může to naopak svědčit proti existenci závislé práce. Stejně tak samotný požadavek platformy, aby OSVČ dodržovala zákonné hygienické, bezpečnostní nebo dopravní povinnosti, nebude sám o sobě znakem závislé práce.
Platformový pracovník, který se bude domnívat, že ve skutečnosti vykonává závislou práci, bude moci podat písemný kvalifikovaný podnět inspekci práce. Platforma nebo zprostředkovatel následně dostanou možnost vysvětlit a doložit, proč podle nich nejde o pracovněprávní vztah. Pokud jejich vysvětlení nebude dostatečně věrohodné, inspekce práce provede kontrolu.
Algoritmus nebude mít poslední slovo
Významnou částí návrhu jsou pravidla pro algoritmické řízení práce. Automatizované systémy mohou například přidělovat zakázky, hodnotit pracovníky nebo rozhodovat o jejich přístupu k platformě. Pracovníci proto nově dostanou srozumitelné informace o tom, jaké systémy platforma používá, jaké údaje a parametry zohledňují a k jakému účelu slouží. Podrobnější informace jim platforma na žádost standardně poskytne do 30 dnů.
U významných rozhodnutí bude muset být zajištěn lidský dohled a možnost lidského přezkumu. Rozhodnutí s nepříznivým dopadem, například omezení, pozastavení nebo ukončení smluvního vztahu či uživatelského účtu, nebude možné ponechat pouze na algoritmu. Pracovník bude mít právo získat srozumitelné vysvětlení a požádat o přezkum člověkem.
Pravidla týkající se algoritmického řízení a ochrany osobních údajů se budou vztahovat také na platformové pracovníky, kteří jsou OSVČ. Zavádí se také možnost přenositelnosti některých údajů vytvořených při jejich práci, například hodnocení a recenzí.
Platformy budou muset umožnit také zabezpečenou komunikaci mezi pracovníky a jejich zástupci. Pokud takový komunikační kanál nemají, budou jej muset vytvořit nebo zajistit přístup k nezávislé komunikační službě. Platforma přitom nebude smět tuto komunikaci sledovat.
KOBRA 26 a první krok k Jednomu inkasnímu místu
Součástí návrhu změny právních předpisů, které přinášejí opatření navazující na iniciativu KOBRA 26. Ty mají zlepšit odhalování nelegální a nehlášené práce a následné doměřování plateb odpovídajících výši plateb na sociálním a zdravotním pojištění, které by jinak takový subjekt byl povinen jako zaměstnavatel odvést.
Návrh současně zahajuje první etapu Jednoho inkasního místa (JIM). Od roku 2028 má Finanční správa převzít vymáhání veřejných pojistných se zohledněním specifik sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven. Centralizace má omezit souběžné vymáhání různými institucemi a snížit náklady veřejné správy i samotných dlužníků.
Návrh zákona o platformové práci má nabýt účinnosti 1. ledna 2027, změny právních předpisů souvisejících s předáváním vymáhání pohledávek Finanční správě pak 1. ledna 2028.