Komise pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí při Ministerstvu práce a sociálních věcí dokončila svůj první přezkum. Zabývala se případem úmrtí nezletilé V. a na jeho základě formulovala zjištění a podněty ke zlepšení celého systému ochrany ohrožených dětí. Zpráva nehodnotí odpovědnost konkrétních osob ani institucí, jejím cílem je pojmenovat systémové nedostatky, které se mohou opakovat i v dalších případech.
„Komise jasně ukázala, že informace, které mohly dítě ochránit, existovaly, jen se nesešly na jednom místě. Proto je pro nás zavedení Informačního systému SPOD prioritou. Sociální pracovníci budou mít konečně nástroj, který jim umožní vidět celý příběh dítěte, a nejen jeho útržky rozházené po různých spisech,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Komise, v níž zasedají zástupci MPSV, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Policie ČR, dětských lékařů a zmocněnkyně vlády pro lidská práva, pracovala se spisovou dokumentací a opakovaně jednala se zúčastněnými odborníky. Již v průběhu přezkumu dalo MPSV podnět ke kontrole dotčených orgánů sociálně-právní ochrany dětí prostřednictvím krajských úřadů.
Hlavní zjištění
Podle Komise nebyl případ v rozhodujících fázích řízen koordinovaně. Jednotlivé instituce jednaly v rozsahu své působnosti, ale jejich poznatky nebyly propojeny do jednoho průběžně vyhodnocovaného procesu. Důležité informace o rodině existovaly, nebyly však systematicky promítnuty do hodnocení rizik pro dítě. Případová konference byla využita pouze jednou.
Komise dále upozorňuje na to, že soudní či správní dohled nad výchovou dítěte chrání dítě jen tehdy, když má jasný cíl, obsah a pravidelné vyhodnocování. Jako významné riziko označila také změnu místní příslušnosti OSPOD při stěhování rodiny. Ochrana dítěte podle ní nesmí slábnout jen proto, že se předává spis.
Doporučení
Komise doporučuje posílit koordinační roli OSPOD jako garanta ochrany dítěte a zároveň jasně vymezit odpovědnost dalších institucí za včasné sdílení informací. Za klíčové považuje co nejrychlejší zavedení Informačního systému SPOD, pravidelnou multidisciplinární spolupráci u složitých případů a důslednější posuzování dlouhodobé stability řešení při změně výchovného prostředí dítěte.
„Když je důvodem opatření závislost rodiče, nemůžeme se spoléhat jen na jeho ujištění, že je vše v pořádku. Chceme otevřít odbornou debatu, jak v odůvodněných případech objektivně ověřit, zda rodič abstinuje. Chrání to dítě, ale i rodiče, kteří se léčí poctivě a mají díky tomu, jak to doložit,“ uvedla náměstkyně ministra Edita Stejskalová.
Komise rovněž vyzývá k otevření meziresortní diskuse o možnostech objektivního ověřování užívání návykových látek rodiči tam, kde existuje konkrétní riziko pro dítě, se zachováním ústavních záruk a zásady přiměřenosti. Důrazně upozorňuje na přetíženost pracovníků OSPOD a doporučuje stanovit udržitelný počet případů na jednoho pracovníka. Navrhuje také zvážit oddělení výkonu sociálně-právní ochrany od kolizního opatrovnictví.
S ohledem na probíhající trestní řízení a ochranu soukromí dotčených osob ministerstvo další podrobnosti o případu nesděluje.
MPSV již závěry Komise promítá do připravovaných změn. V novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí navrhuje, aby OSPOD po stanovení dohledu uspořádal multidisciplinární případovou konferenci a plán dohledu promítl do individuálního plánu ochrany dítěte. Připravovaný Informační systém SPOD má umožnit práci s aktuálními údaji, rychlejší předávání informací mezi příslušnými orgány a návaznost ochrany dítěte i při stěhování rodiny. Ministerstvo zároveň připravuje Úřad pro rodinu a ochranu dětí, který má sjednotit metodické vedení a posílit odbornou podporu pracovníků OSPOD. Rozvíjí také metodiku případové práce a připravuje legislativní zakotvení Komise, aby bylo možné její poznatky dlouhodobě využívat při zlepšování ochrany dětí.