V Ústí nad Labem se v pátek 11. září uskutečnil devátý ročník Fóra rodinné politiky. Tradiční setkání zástupců státu, samospráv, odborné a akademické veřejnosti, neziskového sektoru a lidí z praxe letos nabídlo dva hlavní tematické bloky a šest diskusních panelů. Debata se zaměřila mimo jiné na příčiny poklesu porodnosti, ekonomické postavení rodin, prevenci, rodičovské kompetence, pěstounskou péči, ochranu ohrožených dětí a sociální vyloučení. Důležitým podkladem pro diskusi byla také nová Zpráva o rodině 2026 Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA).
Fórum zahájili předseda vlády Andrej Babiš a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Premiér ve svém vystoupení zdůraznil, že stát nemá lidem určovat jejich rodinné plány, ale vytvářet podmínky, aby je mohli svobodně naplnit.
„Rodiny dnes řeší jiné problémy než před lety a je potřeba na to reagovat. Chceme proto podporu nastavovat tak, aby odpovídala jejich skutečným potřebám. Děti jsou naše budoucnost a je důležité vytvářet rodinám podmínky, ve kterých mohou dobře fungovat. Jsem rád, že dnešní Fórum rodinné politiky dává prostor mluvit právě o těchto tématech a hledat konkrétní řešení,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš (ANO).
Na úvodní vystoupení navázal zahajovací politický panel Rodina jako investice do budoucnosti, v němž diskutovali ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, poslanec Marian Jurečka, náměstkyně ministra práce a sociálních věcí a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Edita Stejskalová a demografka Jiřina Kocourková z Univerzity Karlovy.
Jedním z hlavních témat letošního ročníku byl rychlý pokles porodnosti v České republice. Zatímco v roce 2021 dosahovala úhrnná plodnost 1,83 dítěte na ženu, v roce 2025 klesla na 1,28. Za pouhé čtyři roky se zároveň počet narozených dětí snížil o více než 34 tisíc.
Diskuse se ale nesoustředila pouze na samotná demografická čísla. Pozornost se zaměřila především na to, proč se lidem jejich rodičovské plány často nedaří uskutečnit. Právě touto otázkou se zabývá také Zpráva o rodině 2026, kterou zpracovala RILSA. Její závěry ukazují, že problémem není obecný nezájem o děti. Osmdesát procent žen ve věku 18 až 49 let považuje za ideální mít alespoň dvě děti a téměř dvě třetiny bezdětných ve věku 25 až 44 let si vlastní dítě přejí. Mezi rodiči však 34 procent uvádí, že má méně dětí, než původně plánovalo.
Fórum proto otevřelo debatu o ekonomických, společenských i praktických bariérách rodičovství. Diskutovalo se o dostupnosti bydlení a služeb, možnostech slaďování práce a rodiny i o časové a ekonomické zátěži, kterou s sebou péče o děti přináší.
„Rodinná politika nemůže začínat až ve chvíli, kdy se rodina dostane do problémů. Musíme podporovat také fungující rodiny, které se starají o své děti, odvádějí daně, vytvářejí zázemí pro své blízké a vychovávají další generaci. Rodinná a sociální politika mají odlišné cíle a potřebují proto také odlišné nástroje. Obě jsou nezbytné. Silné a stabilní rodiny jsou jedním ze základních předpokladů dlouhodobě fungující společnosti,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
MPSV proto posiluje konkrétní nástroje podpory rodin i prevence. Rodičovský příspěvek se zvýší na 400 tisíc korun. Resort zároveň navyšuje rozpočet určený na primární prevenci pro rodiny meziročně o 49 procent, ze 133 na 198 milionů korun.
Nově byla také oddělena podpora ohrožených dětí od financování primární prevence. V rámci OPZ+ je pro tuto oblast připravena zvláštní výzva ve výši 180 milionů korun na dva roky. Dalších 22 milionů korun zůstává v národním dotačním titulu Rodina na menší projekty zaměřené na ohrožené děti.
Významná část programu se věnovala také ochraně dětí a podpoře rodin, které se ocitnou v obtížné životní situaci. Diskutovalo se o rodičovských kompetencích, dostupnosti preventivních služeb, pěstounské péči a kvalitě doprovázení pěstounských rodin, budoucnosti institucionální péče i spolupráci OSPOD s dalšími službami. Pozornost se zaměřila rovněž na to, jak včas zachytit problémy dětí ohrožených sociálním vyloučením nebo školním neúspěchem.
Smyslem Fóra rodinné politiky je vytvářet prostor, kde se setkávají zástupci státu, samospráv, odborné a akademické veřejnosti, sociální pracovníci, poskytovatelé služeb, neziskové organizace, pěstouni i další lidé se zkušeností z každodenní praxe. Právě propojení odborných poznatků, rozhodování státu a zkušeností z terénu má pomáhat hledat řešení, která budou odpovídat skutečným potřebám rodin a dětí.
Součástí programu Fóra rodinné politiky 2026 bylo také slavnostní vyhlášení a předání ocenění Pečující roku 2026.