Aktivní a důstojné stárnutí, podpora neformálně pečujících, prevence i pracovní uplatnění lidí ve vyšším věku. Tato témata spojila konferenci Fórum aktivního stárnutí 2026, kterou 11. listopadu uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí v pražském Lichtenštejnském paláci. Odborníci, zástupci veřejné správy a dalších institucí diskutovali o tom, jak vytvářet podmínky pro kvalitní život ve vyšším věku, o zachování soběstačnosti a aktivním zapojení lidí do společnosti napříč generacemi. Součástí programu bylo také předání Ceny Rady vlády pro seniory a stárnutí populace.
„Stárnutí populace je jednou z největších společenských výzev současnosti. Nesmíme se na něj ale dívat jen jako na problém, který je potřeba řešit. Je důležité vytvářet podmínky, aby lidé mohli zůstat co nejdéle aktivní, soběstační a zapojení do života společnosti. Zároveň ale nesmíme zapomínat na ty, kteří už pracovat nemohou nebo potřebují pomoc druhých. Ti si zaslouží naši podporu, stejně jako lidé, kteří o své blízké neformálně pečují a často na sebe přebírají velkou část odpovědnosti. Aktivní a důstojné stárnutí musí být dostupné pro každého, bez ohledu na jeho zdravotní stav nebo životní situaci,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Jedním z hlavních témat konference byla podpora lidí, kteří dlouhodobě pečují o své blízké. Neformální péče představuje důležitou součást systému sociální podpory, zároveň však na pečující klade značné fyzické i psychické nároky. První diskusní panel se proto zaměřil na jejich potřeby, duševní zdraví a dostupné možnosti pomoci. Zazněla tak, že je důležité, aby pečující na svou situaci nezůstávali sami a měli možnost vyhledat včas podporu.
Druhý panel se věnoval dlouhověkosti, prevenci a možnostem, které přinášejí moderní technologie včetně umělé inteligence. Diskutující se zaměřili mimo jiné na využití umělé inteligence, digitální začleňování a podporu zdraví a soběstačnosti. Důležitým tématem byla také návaznost prevence na dostupné sociální a zdravotní služby.
„Chceme, aby lidé mohli zůstávat co nejdéle soběstační a měli k dispozici podporu, kterou skutečně potřebují. Velký význam v tom má prevence, dostupnost služeb i schopnost využívat nové technologie. Ty mohou pomáhat nejen samotným seniorům, ale také jejich rodinám a lidem, kteří o ně pečují. Nesmíme přitom zapomínat na digitální začleňování, aby nové možnosti byly dostupné opravdu všem,“ uvedl náměstek ministra David Pospíšil.
Pozornost účastníků se soustředila také na pracovní uplatnění lidí ve věku 50+. Závěrečný panel otevřel otázku věkových bariér na trhu práce a významu takzvaného age managementu, tedy přístupu k řízení zaměstnanců, který zohledňuje jejich potřeby a možnosti v různých životních etapách. Zkušenosti starších zaměstnanců, jejich znalosti a pracovní dovednosti přitom představují významný potenciál pro zaměstnavatele i celou ekonomiku.
„Aktivní stárnutí se netýká pouze seniorů, ale celé společnosti a vztahů mezi generacemi. Potřebujeme vytvářet prostředí, ve kterém mohou lidé zůstávat co nejdéle aktivní, uplatňovat své zkušenosti a zároveň mít jistotu podpory, když ji potřebují. Důležitá je také mezigenerační solidarita a posilování vazeb mezi rodinami, komunitami a jednotlivými generacemi. Právě na těchto principech musí stát i naše politika stárnutí,“ řekl ředitel Odboru rodiny, ochrany práv dětí a integrace Romů David Karl.