FAQ

Podle § 22 zákona č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku (dále jen „zákon“), je integrační sociální podnik povinen zpracovávat a předkládat zprávu o činnosti. Podle § 22 odst. 2 písm. a) zákona se v prvních třech letech od přiznání statusu integračního sociálního podniku zpracovává zpráva o činnosti za období jednoho kalendářního roku. Podle § 22 odst. 3 zákona se zpráva o činnosti předkládá ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) do 1. července následujícího kalendářního roku po uplynutí období, za které je zpracována.

Po uplynutí tří let od přiznání statusu integračního sociálního podniku se periodicita zpracování zprávy o činnosti mění na období dvou kalendářních let, v souladu s § 22 odst. 2 písm. b) zákona.

Pokud byl status integračního sociálního podniku přiznán v průběhu kalendářního roku, vztahuje se první zpráva o činnosti ke kalendářnímu roku, ve kterém byl status přiznán, avšak pouze za období od data přiznání statusu do konce tohoto kalendářního roku.

Příklad:

Byl li status integračního sociálního podniku přiznán dne 1. 5. 2025, první zpráva o činnosti se vztahuje ke kalendářnímu roku 2025 a bude obsahovat údaje za období od 1. 5. 2025 do 31. 12. 2025.

Tuto první zprávu o činnosti je nutné předložit ministerstvu prostřednictvím datové schránky (identifikátor DS: sc9aavg) nejpozději do 1. 7. 2026.

Podle § 2 odst. 3 zákona integrační sociální podnik provádí u zaměstnanců podle § 3 zákona, tj. u osob se specifickými potřebami, vstupní diagnostiku bariér a na jejím základě zpracovává individuální plán zaměstnance s hodnotitelným cílem a způsobem jeho naplňování. Kontrola plnění individuálního plánu se provádí jednou ročně.

Z této povinnosti je výslovně vyloučena pouze kategorie uvedená v § 3 písm. a) bodu 1 zákona, tj. osoba osobně pečující o fyzickou osobu, která se podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost).

Ano. Z ustanovení § 2 odst. 3 ve spojení s § 3 zákona vyplývá, že u osob se zdravotním postižením podle § 3 písm. b) zákona má integrační sociální podnik povinnost zpracovat individuální plán a jednou ročně vyhodnocovat jeho plnění.

Formulace „vstupní diagnostika“ uvedená v § 2 odst. 3 zákona směřuje k okamžiku vzniku pracovního poměru u integračního sociálního podniku. Povinnost proto jednoznačně dopadá na zaměstnance podle § 3 zákona, kteří nastoupí do pracovního poměru po datu přiznání statusu integračního sociálního podniku. Stejně jako v případě povinností týkajících se individuálních plánů zaměstnanců se tato povinnost nevztahuje na kategorii uvedenou v § 3 písm. a) bodu 1 zákona, která je z ní výslovně vyloučena.

Příklad:

Byl li status integračního sociálního podniku přiznán dne 1. 5. 2025, vzniká povinnost provádět vstupní diagnostiku a zpracovat individuální plán, kromě zaměstnanců uvedených v § 3 písm. a) bodu 1 zákona, u všech nově nastupujících zaměstnanců podle § 3 zákona, včetně osob se zdravotním postižením podle § 3 písm. b) zákona, a to od 1. 5. 2025 dále. U těchto individuálních plánů se následně jednou ročně provádí kontrola jejich plnění.

U zaměstnanců, kteří byli přijati do pracovního poměru před přiznáním statusu integračního sociálního podniku zaměstnavateli, zákon výslovně neupravuje zpětné provedení vstupní diagnostiky. S ohledem na okruh povinností vyplývajících z § 2 zákona je však nutné dovodit povinnost zpracovat individuální plán bez zbytečného odkladu také u těchto zaměstnanců.

Individuální plán představuje nezbytný prostředek k naplnění povinnosti poskytovat podporu odpovídající specifickým potřebám podle § 3 zákona a k zajištění jejího pravidelného každoročního vyhodnocování.

Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců se specifickými potřebami se řídí § 39 zákona č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku:

1. Do průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
2. Pro účely tohoto zákona se průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců zjišťuje jako podíl
   1. celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním čtvrtletí, zvýšený o neodpracované hodiny
      1. v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
      2. v důsledku čerpání dovolené,
      3. v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného člena domácnosti, za které náleží ošetřovné,
      4. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, nebo
      5. z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu, a
   2. celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném kalendářním čtvrtletí na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.
3. Provozuje-li integrační sociální podnik jako zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního čtvrtletí, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.
4. Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.

Ve formuláři žádosti o přiznání statusu integračního sociálního podniku je v části D k dispozici interaktivní pole, které po zadání přepočteného počtu zaměstnanců automaticky vypočítá odpovídající podíl v procentech.

Ano. Zaměstnance, který je vykazován pro účely chráněného trhu práce, lze současně započítat do podílu osob se specifickými potřebami v rámci integračního sociálního podniku.

Ano. Jeden zaměstnavatel pod jedním identifikačním číslem (IČ) může současně mít status integračního sociálního podniku podle zákona č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku, a zároveň být uznán za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78a až § 78e zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Ano. Pokud má zaměstnavatel současně status integračního sociálního podniku a je uznán za zaměstnavatele na chráněném trhu práce, může čerpat příspěvek podle § 78a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, na zaměstnance se zdravotním postižením (osobu se zdravotním postižením dle § 67 zákona o zaměstnanosti) a následně může čerpat motivační příspěvek na tohoto zaměstnance po jeho odchodu na volný trh práce podle § 29 zákona č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku.

Ano, za splnění podmínek stanovených zákonem č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku. Skutečnost, že je zaměstnavatel uznán za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, sama o sobě nebrání vzniku nároku na příspěvek na náklady podle zákona o integračním sociálním podniku.

Splnění podmínky podle § 24 odst. 1 písm. b) zákona o integračním sociálním podnik je třeba posuzovat ve vazbě na návětí tohoto ustanovení, které vymezuje okruh podporovaných osob se specifickými potřebami, na něž lze příspěvek na náklady poskytnout.

Uvedená podmínka je splněna, jde-li o osobu se specifickými potřebami podle § 3 písm. a) bodů 1 až 5 nebo podle § 3 písm. c) až f) zákona o integračním sociálním podniku, která v daném kalendářním měsíci není osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, a zároveň není v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je uznán za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti.

Z toho vyplývá, že nárok na příspěvek na náklady nevzniká pouze v případě, kdy je osoba se specifickými potřebami současně osobou se zdravotním postižením a je v pracovním poměru k zaměstnavateli uznanému za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti.