Často kladené dotazy

Ne. Od 1. 4. 2026 zaměstnavatelé již nehlásí nástup cizince samostatně na ÚP ČR.

Nástup zaměstnance – cizince se nově oznamuje pouze prostřednictvím JMHZ, které se zasílá do systému sociálního zabezpečení.

Údaje jsou následně sdíleny mezi příslušnými orgány veřejné správy, včetně ÚP ČR.

Pokud nastane situace, kdy nastoupil cizinec k zaměstnavateli před 1. 4. 2026, jeho nástup byl nahlášen prostřednictvím tzv. informačních karet nebo sdělení, byl tento zaměstnanec veden i v registru pojištěnců ČSSZ do 31. 3. 2026 a zároveň jeho zaměstnání trvá i po 1. 4. musí zaměstnavatel dohlásit rozšířený set těch údajů prostřednictvím podání Registrace zaměstnance (dále jen „REGZEC“) s typem akce 3 (Změna)[1], které dosud nebyly v rámci ONZ evidovány, a to ve lhůtě do 30. dubna 2026.

Vzhledem k přijatému technickému řešení bohužel nemůže být proveden přesun dat z evidence Úřadu práce do nového systému JMHZ, informace uvedené v § 102 zákona o zaměstnanosti, které nejsou zároveň obsaženy v dosavadním ONZ, je nutné do 30. dubna 2026 dohlásit prostřednictvím podání REGZEC s typem akce 3 (Změna) znovu.

[1] V rámci registrace zaměstnance REGZEC rozlišujeme osm základních druhů hlášením neboli 8 Akcí:

Akce 1 – Nástup do zaměstnání

Akce 2 – Skončení zaměstnání,

Akce 3 – změna údajů zaměstnance.

Akce 4 – Oprava chybných údajů zaměstnance,

Akce 5 – Převod zaměstnance k jinému VS mzdové účtárny

Akce 6 – Vznik příslušnosti k českým právním předpisům

Akce 7 – Skončení příslušnosti k českým právním předpisům

Akce 8 – Storno (výmaz) zaměstnání

Od 1.4.2026 bude probíhat veškerá hlášení zaměstnání cizích státních příslušníků výlučně prostřednictvím JMHZ. Touto cestou se budou hlásit všechny typy ohlášení – tedy nástup do zaměstnání, změny a také ukončení zaměstnání.

Ne. Údaj „Druh pracovního oprávnění“ (atribut 10106) se vyplňuje pouze u cizinců, kteří nemají volný přístup na trh práce.

Pokud má zaměstnanec volný přístup na trh práce (např. z důvodu trvalého pobytu), vyplní se položka „Volný přístup na trh práce“ (atribut 10414) hodnotou „ANO“.

V takovém případě se údaje o pracovním oprávnění ani související údaje (vydávající pobočka ÚP, identifikátor oprávnění, doba platnosti) dále nevyplňují.

U držitelů dočasné ochrany se v JMHZ uvede důvod volného přístupu na trh práce v položce (atribut 10105):

„§ 98 písm. a) Povolen trvalý pobyt – dočasná ochrana Ukrajina“.

Tato hodnota je určena pro evidenci této skupiny osob v systému JMHZ, přestože se nejedná o trvalý pobyt.

U držitelů ZDP se v JMHZ uvede důvod volného přístupu na trh práce v položce (atribut 10105):

„§ 98 písm. a) Povolen trvalý pobyt – dočasná ochrana Ukrajina“.

Jedná se o dočasné řešení do doby, než bude aktualizováno Nařízení a s ním i číselník.

Zaměstnavatel je povinen při registraci zaměstnance (REGZEC) uvést i druh pracovního oprávnění (10106), identifikátor (10108) a dobu platnosti (10109 a 10110). Pokud je pracovním oprávněním povolení k zaměstnání, je nutné vyplnit i informaci o krajské pobočce Úřadu práce, která povolení vydala (10107).

Ne. Údaj „Krajská pobočka ÚP ČR, která vydala povolení k zaměstnání“ (atribut 10107) se vyplňuje pouze v případě, že je jako druh pracovního oprávnění (atribut 10106) uvedeno „povolení k zaměstnání“.

U držitelů zaměstnanecké karty se tento údaj nevyplňuje.

Pokud pracovní oprávnění nebylo vydáno, uvede se v atributu Trvání oprávnění do (10110) datum předpokládaného konce trvání pracovněprávního vztahu. Po obdržení pracovního oprávnění je nutné údaj aktualizovat.

Přestože registraci zaměstnance je možné provést až s 8 denním předstihem, zaměstnanecká a modrá karta je vždy platná od okamžiku, kdy je vydaná cizinci (tzn. předaná do jeho rukou). V případě zaměstnanců se zaměstnaneckou a modrou kartou tak nemůže nastat situace, kdy zaměstnavatel disponuje údaji o takovém dokladu, jehož platnost začíná v budoucnosti. Bez platného pracovního oprávnění tedy není možné registraci vytvořit.

Datum vydání povolení k zaměstnání může předcházet datum počátku jeho platnosti. Proto lze v tomto případě zaměstnance s povolením k zaměstnání registrovat dříve, než vstoupí jeho povoleni v platnost. Zde však pozor, datum nástupu do zaměstnání musí vždy odpovídat době, na kterou bylo povolení k zaměstnání vydáno.

Pokud pracovní oprávnění – v tomto případě zaměstnanecká karta - dosud nebylo vydáno, uvede se:

• v atributu „Identifikátor pracovního oprávnění“ (10108) číslo volného pracovního místa,
• v atributu „Trvání oprávnění od“ (10109) datum podání registrace,
• v atributu „Trvání oprávnění do“ (10110) datum předpokládaného ukončení pracovněprávního vztahu.

Po vydání pracovního oprávnění je nutné údaje aktualizovat.

Ne. Zaměstnavatel vychází z prohlášení zaměstnance a není povinen ověřovat, zda byla adresa nahlášena na Ministerstvo vnitra České republiky.

U cizince s trvalým pobytem mimo ČR se uvádí:

• adresa trvalého pobytu v zahraničí (atributy 10076–10083),
• adresa pro doručování (atributy 10505–10511),
• adresa pobytu v ČR (atributy 10512–10517).

U adres mimo ČR jsou povinné pouze tyto údaje:

• stát,
• obec,
• poštovní směrovací číslo (nebo jeho ekvivalent),
• číslo popisné domu (nebo jeho ekvivalent).

V krajních případech, pokud adresa nemá číslo domu, uvede se „0“, není-li v zemi zaveden systém poštovních směrovacích čísel (postcode, PIN, ZIP Code), uvede se „99999“.

Údaj o vzdělání se vyplňuje v příslušné položce JMHZ (klasifikace KKOV).

Pokud je vzdělání nostrifikováno, uvede se odpovídající stupeň dle klasifikace KKOV.

Pokud nostrifikace neproběhla, uvede se odhadovaný ekvivalent stupně vzdělání.

Nelze-li stupeň spolehlivě určit, uvede se „základní vzdělání“.

U občanů EU se používá občanský průkaz nebo cestovní pas.
U občanů třetích zemí se používá cestovní pas.

Údaje o dokladu (typ a číslo dokladu) se vyplňují v příslušných položkách REGZEC.

Pokud není z dokladu zřejmý vydávající stát, uvede se na základě prohlášení zaměstnance.

Ne, atributy Typ dokladu (10069) a Číslo dokladu (10070) jsou povinné pouze při registraci zaměstnanců jiného než českého státního občanství.

Pokud je pracovník vyslán z jiného členského státu EU, jeho příjem se v ČR nezdaňuje a nevzniká mu účast na veřejném pojištění v ČR, jeho nástup se do JMHZ neregistruje. Nástup takového pracovníka se hlásí pouze přes registrační portál SUIP (https://suip.gov.cz/informace-o-vysilani-pracovniku).

Pokud je pracovník vyslán z jiného členského státu EU a vznikne mu v ČR účast na nemocenské pojištění podle nařízení 883/04 (https://www.cssz.cz/web/cz/pravidla-pro-urcovani-prislusnosti-dle-narizeni-883/2004-a-987/2009), je nutné pracovníka registrovat v systému JMHZ, skrze Registraci zaměstnance (REGZEC).

Pokud je pracovník vyslán z jiného členského státu EU k výkonu práce na území České republiky a jeho příjem podléhá v ČR dani z příjmů, je nutné jej zahrnout do systému JMHZ.

V takovém případě se provede registrace zaměstnance prostřednictvím podání REGZEC, a to i tehdy, pokud zaměstnanec není účasten českého systému sociálního zabezpečení a zůstává pojištěn v jiném státě (např. na základě formuláře A1).

Skutečnost, že pojistné není odváděno v České republice, nemá na povinnost registrace v JMHZ vliv. Rozhodující je zejména to, zda v souvislosti s výkonem práce na území ČR vzniká povinnost odvádět v České republice daň z příjmů nebo pojistné.

Registraci do systému JMHZ provede tuzemský přijímající subjekt.

V těchto případech je nutné vycházet z definice zaměstnavatele podle zákona o zaměstnanosti vztahující se právě k režimu vnitropodnikového převodu. Podle této definice se pro účely plnění oznamovací povinností za zaměstnavatele považuje také subjekt na území České republiky, ke kterému je cizinec v rámci vnitropodnikového převedení vyslán, tj. buď odštěpný závod zahraniční obchodní korporace umístěný v ČR, nebo obchodní korporace se sídlem v ČR, která je vůči zahraniční korporaci ve vztahu ovládající/ovládané osoby (resp. jsou ovládány stejnou osobou).

Z uvedeného vyplývá, že povinnost plnit oznamovací povinnosti vůči Úřadu práce ČR, včetně evidence v systému REGZEC, má vždy tento přijímající subjekt (odštěpný závod nebo obchodní korporace se sídlem v ČR), nikoli zahraniční mateřská společnost, která zaměstnanci vyplácí mzdu.

Nikoli. Skutečnost, že se jedná o přidělení k uživateli agenturou práce, se v rámci registrace zaměstnance REGZEC samostatně nevyznačuje. V těchto případech se v REGZEC uvádí pouze údaj o agentuře práce, a to prostřednictvím atributu „Agentura práce“ (10210) – ANO*NE.

Ostatní informace vztahující se k dočasnému přidělení (např. identifikace uživatele) se uvádějí až v rámci měsíčního hlášení prostřednictvím JMHZ.

Od 1. 4. 2026 se veškerá hlášení vůči Úřadu práce ČR realizují výhradně prostřednictvím systému JMHZ, konkrétně v rámci registru zaměstnanců REGZEC.

Pokud zaměstnavatel neoznámil skončení zaměstnání do 31. 3. 2026, zajistí nyní správnost údajů prostřednictvím REGZEC. Pokud zaměstnanec dosud nebyl registrován, je nutné jej nejprve do REGZEC přihlásit a následně jeho zaměstnání ukončit.

Současně je nutné prostřednictvím JMHZ doplnit údaje za období leden až březen 2026.

Pokud cizinec vykonává funkci statutárního orgánu mimo pracovněprávní vztah a bez nároku na odměnu, nemá povinnost registrace v REGZEC. V případě, že však vzniká povinnost registrace v REGZEC, vyplní se položka „Volný přístup na trh práce“ (10414) hodnotou „ANO“ , a to i přesto, že k výkonu své funkce pracovní oprávnění nepotřebuje. Jako důvod se uvede „§ 98 písm. v): Umělecká činnost“.

Jedná se o dočasné řešení do doby aktualizace příslušného číselníku.

Pokud statutární orgán současně vykonává závislou práci-plní úkoly vyplývající z předmětu činnosti daného subjektu, uvádějí se údaje o pracovním oprávnění (v tomto případě povolení k zaměstnání) ve vztahu k této činnosti.

Pokud cizinec nemá k dispozici platný cestovní pas ani průkaz totožnosti, lze v atributu „Typ dokladu“ (10069) uvést hodnotu „O – Ostatní“. Údaje o dokladu se v takovém případě vyplní podle povolení k pobytu, na jehož základě cizinec pobývá na území České republiky.

Tento postup je však pouze dočasným řešením po dobu, než bude cizinci vystaven nový platný cestovní doklad. Dlouhodobý výkon práce bez platného dokladu totožnosti není přípustný.

Upozorňujeme, že absence platného cestovního dokladu může vést ke zrušení pobytového oprávnění podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Současně je fyzická osoba vykonávající práci povinna podle § 132 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, prokázat svou totožnost při kontrole.

Při prodlužování pracovněprávních vztahů závisí způsob podání REGZEC na způsobu prodloužení pracovněprávního vztahu.

Pokud se prodlužuje původní smlouva dodatkem, pak se jedná stále o jeden pracovněprávní vztah a provede se pouze akce 3 (změna), pokud již některé údaje nejsou po prodloužení pracovněprávního vztahu aktuální – může se jednat např. o platnost pracovního oprávnění do (10110).

Pokud se smlouva ukončí a od následujícího dne se uzavře nová, jedná se o nový pracovněprávní vztah. Potom je nutné nejprve prostřednictvím akce 2 (skončení zaměstnání) ukončit původní pracovněprávní vztah a následně prostřednictvím akce 1 (nástup do zaměstnání) zaregistrovat nové zaměstnání.

Tento postup se uplatní bez ohledu na to, jedná-li se o zaměstnance české státní příslušnosti, občana EU, či občana třetí země. Rozhodující je pouze způsob prodloužení pracovněprávního vztahu (dodatek k původní smlouvě vs. nová navazující smlouva).

V situaci, kdy zaměstnavatel má jistotu, že zaměstnanec do zaměstnání vůbec nenastoupí (např. zaměstnanec oznámí před plánovaným nástupem), avšak zaměstnavatel jej dosud neregistroval v systému REGZEC, je nutné nejprve provést jeho registraci a následně tuto registraci ukončit prostřednictvím akce STORNO. Například: zaměstnanec měl nastoupit dne 1. 6. 2026, dne 28. 5. 2026 však zaměstnavateli oznámí, že do zaměstnání nenastoupí. Zaměstnavatel jej i přesto musí nejprve zaregistrovat v REGZEC s datem nástupu 1. 6. 2026 a následně provést akci 8 - STORNO, čímž bude skutečnost nenastoupení řádně evidována a zaměstnavatel tak splní svou povinnost oznámit nenastoupení cizince v souladu s § 88 a) zákona o zaměstnanosti.

Pokud zaměstnanec nenastoupí k původně sjednanému datu z objektivních důvodů (např. nemoc, prodloužení správního řízení na OAMP apod.), ale pracovní poměr trvá a dochází pouze k posunu data nástupu, postupuje se změnou již existující registrace. Pokud byl zaměstnanec již registrován v REGZEC, provede zaměstnavatel akci 3 – ZMĚNA, konkrétně u atributu 10223 Datum nástupu do zaměstnání. Například: původní datum nástupu bylo zamýšleno k 1. 6. 2026, avšak z důvodu zdržení ve vydání „Potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modré karty“ se možný nástup posouvá na 10. 6. 2026. Zaměstnavatel provede změnu tohoto údaje v REGZEC. Pokud není přesné datum nástupu dosud známo, uvede se datum předpokládané, přičemž je nutné respektovat systémovou kontrolu, že datum nástupu lze hlásit/měnit maximálně 8 kalendářních dnů dopředu (tj. nesmí být ≥ 9 dní od data vyplnění). Současně platí, že pokud zaměstnanec dosud neobdržel Potvrzení o splnění podmínek pro vydání zaměstnanecké nebo modré karty, doporučuje se jej zatím do REGZEC neregistrovat, aby se zaměstnavatel nevystavoval nutnosti opakovaných změn v evidenci každých 8 dnů do skutečného nástupu.

V případě, že zaměstnavatel již provedl registraci zaměstnance v REGZEC a následně dojde k nenastoupení do zaměstnání (bez dalšího pokračování pracovního poměru), je nutné tuto skutečnost zaznamenat prostřednictvím akce 8 - STORNO. Například: zaměstnanec byl registrován s datem nástupu 1. 6. 2026, avšak k tomuto dni nenastoupil a pracovní poměr nevznikl. Zaměstnavatel je povinen provést akci STORNO, čímž bude registrace ukončena. Veškeré oznamování změn, včetně nenastoupení zaměstnance, musí zaměstnavatel provést nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala (tj. v tomto případě ode dne nenastoupení).